Reklama
 
Blog | Milan Kovár

Nehulakejte tady tak – my nejsme Cinani

Tak, drahouskove, a ted si vas podam. »»» That's what my Blog.Respekt I need for - just now!

Laskavemu ctenari se omlouvam za to, ze pisu tentokrat formou, kterou jinak bytostne nesnasim: tvrdym anglosaskym stylem bez hacku a carek a soucasne se spoustou chyb, ktere urcite nadelam, ale v dane chvili nelze jinak. Klavesnice je cinska a ponekud vychozena stalym hranim her.

Ale k veci.

Jak nekteri mozna jiz vedi, nachazim se cely duben v Yangshuo, coz je pekne mestecko v jizni Cine. Kdybyste ho chteli hledat, hledejte nejdrive Guilin, kde je letiste; Yangshuo je cca 100 km jizne od Guilinu. Travim tady cas zpusobem, o kterem jsem drive jenom snil: cvicenim taijiquanu a (ponekud neumetelskym) studiem cinstiny.

Reklama

Skol taiji je tu vic. Ta, co v ni prave jsem, je proti proudu reky kousek od mesta a cvici zde prevazne Evropane a to je nekdy kamen urazu; ted to ale neni kamen, nybrz balvan, o kterem se nesnilo ani slavnemu Sisyfovi. Sesla se tu parta, se kterou si to jeste vyridim, az budu u sve domaci klavesnice, ale jedna vec nesnese odkladu.

Nekolik lidi si tady domluvilo vylet mikrobusem a tento se dostavil zrovna v okamziku, kdy jsme sedeli u obeda. A prave ve chvili, kdy cinska pruvodkyne vstoupila do dveri, oknem skocilo dovnitr neco velkeho, co jsem odhadl na cca deseticentimetrove sarance (entomologum se omlouvam, mozna to bylo neco jineho). Nektere damy pozvedly hlas do fistule a nekteri panove zacali vzrusene hovorit a gestikulovat.

Vidouc to cinska pruvodkyne, rovnez pozvedla hlas, aby premohla nastalou vravu, a ujistila pritomne, ze se jedna o sice velky, ale naprosto neskodny hmyz.

Nacez se ji dostalo z ust jedne korpulentni francouzske damy odpovedi, ktera zazvucela hovezim hlasem na celou mistnost:

"To my vime, ze to neni nic nebezpecneho. Ale mohlo by nam to skocit do jidla, vite? A nehulakejte tady tak, my nejsme Cinani."

Pruvodkyne zmlkla a plase se usmala.

Pak uz hovorili – samozrejme v jeji pritomnosti – jenom ti, kdo jsou v teto zemi hosty, tedy Evropane. Hovorili dlouze, kvetnate, tak, jak to u jidla dovedou prave Francouzi, a rec se vedla temer vyhradne o Cinanech. O tom, jak jsou hlucni, ke svemu okoli bezohledni, vypocitavi, jak maji spinave zachody, a receno slovy Trautenberkovymi (z krkonosskych pohadek) – kyselo je moc kysely, bramborak moc bramborovej a Cina prilis cinska. – To vsechno anglicky a v pritomnosti one cinske divky, ktera je v teto zemi doma a v rozpacich se stale usmivala.

Tak.

Ani ja tu nejsem doma, ackoliv mne k tomu, abych se tu jako doma citil, moje cinska hostitelka a ucitelka taiji vyzvala. Snad proto mi nevadi hlucni a detsky bezprostredni Cinane, libi se mi zdejsi vedro i prutrze mracen, nevadi mi "turecke" zachody ani sarance nad jidelnim stolem a Cina mi pripada cinska prave tak akorat. Ne, nejsem tu doma – proto prijimam zdejsi veci takove, jake jsou.

Kdybych byl Cinan, kopl bych vas, milankove, do hader, a nepustil uz nikdy do zeme, ktera vam neni recht. Ale Cinan nejsem a vy svemu osudu neujdete.

Cinan si to s vami vyridi jinak.

Za vase penize vam vsechno ukaze. Vsechno, dokonce i hluboka a jemna tajemstvi tajiquanu, za ktera se driv neplatilo penezi, ale celozivotni drinou a nekdy i zivotem. To vsechno se tu denne zjevuje pred vasima ocima, ale vy si z toho neodnesete nic. Rozcvicka s cigaretou v hube, spolecenska konverzace behem cviceni a vase vlastni nadutost, mili zmrdi, vam v tom spolehlive zabrani.

Kdo ucini sva vlastni (ne)kulturni meritka meritkem vseho, nenauci se a nepochopi nikdy nic.

–o–

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama