Reklama
 
Blog | Milan Kovár

Obyčejný krásný den

Je krásné ráno a krásný den. Peugeot brumlá po dálnici, míjím Olomouc. Nespěchám, dneska si užívám cestu. Jedu sám: dnes dokončím odběr vzorků z mostu poblíž Karviné.

Někdejší spolužák, spolupracovník, kolega a nyní zadavatel odběru, kamarád Miloslav, se kterým se známe od dětských let, mne očekává se svým týmem na mostě. Miloslavův tým dnes má před sebou diagnostickou práci, namáhavostí a objemem srovnatelnou s mým předchozím účinkováním na tomto objektu.

Já mám v plánu odebrat tři vzorky, na které mi posledně nezbyl čas a síly. Dvě místa odběrů jsou přístupná ze země a jedno je na žebřík: na tuhle práci stačíme dva – já sám a moje strojovna v autě.

A už je tady most a pod mostem roste hliníková věž: tentokrát ji staví jiné ruce. Zastavuji u potoka, předávám Miloslavovi stabilizační prvky k lešení, na které čekal. Tím naše dnešní spolupráce končí.

Reklama

U potoka vybalím čerpadlo, nastartuji elektrocentrálu a čerpadlem nabírám vodu do plastové nádrže: bude to dvě stě litrů. Otvírám boční dveře, abych viděl na sud, a odcházím usednout do bukového mlází, pryč od rachotící centrály. Je teplo a korytem potoka přitékají vůně kvetoucích dřevin. Kolem jednoho z mostních pilířů krouží pták. Bukovým mlázím plnou parou šmejdí a šelestí jaro. Zavoní voda a mladé kopřivy.

Sud se naplnil, zvedám se a zastavuji vodu. Vypínám centrálu a zavládne ticho.

Medvídek Pú mne tahá za rukáv: „…hnedle bude jedenáct; je čas na něco menšího." Pravda, tradice by se měly dodržovat. Nasazuji víko na sud, uklízím čerpadlo a vybaluji svačinu: na světě je krásně, a se svačinou dvojnásob. O dvě mostní pole dál dosahuje hliníková věž spodní líc nosné konstrukce mostu. Miloslavův tým provádí diagnostiku předpínací výztuže.

Je po svačině. Přejíždím na druhý konec mostu a parkuji v příhodném místě. Hledačem výztuže nacházím vhodná odběrná místa – vyhnu se třmínkům, které by znehodnotily odebraný vzorek.

Kolem mostního pilíře pořád krouží pták – teď vidím, proč: v dutině po vzorku, odebraném před několika týdny, už je hnízdo.

Natahuji padesát metrů hadice a prodlužovacího kabelu. Několik cest od auta k místům odběru: vrtačka, stojan, vrták, žebřík, nářadí.

Samotný odběr je záležitost několika desítek minut. Jsem hotov a uklízím.

Dorážím zbytek svačiny, loučím se s mostem i s Miloslavem. Půjčený materiál si předáme doma. Vyrážím zpět, k domovu.

Je pozdní odpoledne, slunce vykresluje reliéf kopců kolem Českého Těšína. Na úbočích se zelenají mapy jarní vegetace: tmavé smrčiny a bory, světlé bučiny, smíšené s habry. Byl to prima výlet: žádné drama, žádné vypětí sil, nic zvláštního se nestalo – všechno bylo, jak být mělo. Takový obyčejně pěkný den.

Peugeot brumlá po dálnici a nad obzorem stojí slunce.

Dneska to bylo na pohodu.

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama