Reklama
 
Blog | Milan Kovár

Přijde takhle babička na národní výbor

a pozdraví: Heil Hitler! - Je tu někdo, kdo nezná pokračování?

Tak já to dopovím.

– Ale babičko, shovívavě a s nadhledem vece soudruh tajemník, doba se změnila! Dneska už se nezdraví Heil Hitler! Dneska se říká – Čest práci!

No jo, prá babička. Doba se změnila, ale vy jste se, pane štumbarfýrere, vůbec nezměnil!

Reklama

–o–

Doba totiž, račte si všimnout, mění se pořád. Tak například já jsem dlouhodobým a soustavným pozorováním vypozoroval, že za rok zestárnu přibližně o rok; důchod se mi ale za rok vzdaluje o dva roky. A to jenom a pouze v tom případě, že v budoucnu nějaký důchod bude a že důchodové pilíře nebudou, jak bych to kulantně řekl… že nebudou mít zásluhou budování metra v podloží nějaké potíže se statikou. – O tom jsem vlastně ani nechtěl, mám zabíhavé myšlení; kde jsem to přestal?

Aha, že doba se mění. Tak například já jsem dlouhodobým a soustavným pozorováním vypozoroval, že donedávna byli nejhorší trpaslíci, zatímco dneska jednoznačně nejhorší je Klaus. Jestli v minulosti byly sundávány i portréty trpaslíků, jestli i Klaus vleze všude a jestli i na jiné portréty, dokud nejsou na půdu uloženy, serou mouchy, zatím je v šetření.

Některé věci a souvislosti naopak se nemění, jít s dobou odmítají a jako naschvál setrvávají v hloupém trvání. Třeba to, co neříkám poprvé: základem zklamání je nereálné a nenaplněné očekávání.

Byla doba, kdy jsme si mnozí mysleli, že po převratu už to bude dobré a teprve časem vyšlo najevo, že dobro jsme si představovali jinak; mohl bych i říct, že dobro jsme si představovali každý jinak.

Lidi se dneska nedovedou bavit spolu normálně; když chtějí, aby je bylo slyšet, musí řvát a strašně přehánět, aby si jich ostatní vůbec všimli. Pod takovým náporem publikum otupí a dokud neřvou a nepřehánějí i ostatní, nejlépe ještě víc než jejich předchůdci, nikdo o nich ani neví. Jaké to bylo, když náhle po velké přestávce začalo zvonit, vzpomínáte? Všichni řvali: „Ticho!“  – Je tu někdo, kdo nezná pokračování?

Ale o tom jsem nechtěl, mám zabíhavé myšlení; kde jsem to přestal?

Aha, že nejhorší ze všeho je Klaus. Je původcem všeho zla, kam oko dohlédne; cokoli udělá, je exemplárním důkazem jeho špatnosti; cokoli neudělá, je exemplárním důkazem jeho špatnosti. Zjednodušme to: nádech – špatně. Výdech – špatně. Umře – špatně. Zůstane živ – špatně. Je to ďábel; přichází doba, kdy si podle všeho mnozí myslíme, že až nebude Klaus, bude to dobré, ať bude na jeho místě kdokoli. – Je tu někdo, kdo nezná pokračování?

–o–

Je tady, na ostrově dr. Moreaua, někdo, kdo chápe, že to není obhajoba Klause?

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama