Reklama
 
Blog | Milan Kovár

Seminář: proč a jak

Proč píšu na blog.respekt a jaký by měl blog.respekt podle mého názoru být... to je otázka! Vlastně jsou to otázky hned dvě. - Odpověď na první z nich je spíše osobní, tak osobní, že snad ani nepatří na titulku; najdete ji zde. Odpověď na druhou otázku se mi sepsat nepodařilo. »»» Být konstruktivní je velmi obtížné.

–o–

Vzpomínám na své podnikatelské začátky: tenkrát jsem pracoval na zakázce pro jistou státní instituci a zakázku jsem získal skrze jistou inženýrskou firmu. To není samo o sobě důležité; podstatné je, co se odehrálo po jednom jednání, na němž byli přítomni zástupci investora, který to všechno platil, zástupci inženýrské firmy, která koordinovala vše až po finanční toky včetně, a zástupci přímého dodavatele, pro něž je plurálu škoda, neboť já se pro svou osobu spokojím i s číslem jednotným. Jednání mi připadalo zbytečně složité, technické otázky snadno a přímo řešitelné a svým pohledem na věc jsem se nijak netajil.

Po jednání za mnou přišel kolega z inženýrské firmy, třásl se rozčilením a hlas mu zlostí přeskakoval:

Reklama

„Vůbec do ničeho nevrtejte, pane Kovár, nechte to bejt, rozumíte?!?! Vůbec se do toho nemíchejte a žádnýho jednání s investorem se bez nás nezúčastňujte, rozumíte?!?! – to je hra, pane Kovár, hra, rozumíte?!?! – Takovejch už tady bylo a všechny jsme je vyprali! Rozumíte?!?!"

–o–

Proč ta reminiscence? Trochu napodobím svého kolegu z oné inženýrské firmy a řeknu: takovejch her už tady bylo…! – jako tehdy, i dnes podobné hry a hrátky mají jeden shodný rys: obraz, nakreslený na lícové straně kulis, má s realitou v zákulisí málo společného. Nejinak tomu bude i v periodiku Respekt, alespoň pokud jde o vztah k blogům.

Vybavuje se mi doba, kdy jsem byl na blogu krátce – snad dva, tři měsíce. Mezi bloggery se rozpoutala debata na téma výběrových a mimovýběrových příspěvků. Moc jsem se debaty tehdy neúčastnil, ale napadla mne otázka, kterou jsem zformuloval dost nešťastně – a taky jsem ji, jak je mi vlastní, do interní diskuse hnedle plácnul. Zněla nějak takto:

„…jaké by vlastně články na blog.respektu měly být?"

Vzápětí se na mne vrhly dvě kolegyně a bylo mi vysvětleno, že je to otázka nepřípadná, protože blogy můžeme psát, jak chceme a o čem chceme, a v tom že je jejich kouzlo. – Dneska si, milé kolegyně, v takových kouzelných textech můžete do sytosti počíst, Pán Bůh vám to požehnej.

Svým kolegyním z blogu nemám tehdejší reakci za zlou, měl jsem se vyjádřit přesněji – dobře mi tak. Ale otázka to byla při věci; nedlouho po té byla vyslovena někým jiným mnohem precizněji zde. Ten článek nebudu tlumočit, je lépe si ho přečíst; táže se po směřování blog.respektu a pokud vím, autorka se podnes nedočkala odpovědi.

Obdobné otázky zazněly mnohokrát z různých stran a tazatelé na odpověď stále čekají. Níže citovaný text z jiného mého článku se na tuto situaci velmi dobře hodí – snad proto, že směřuje k jednomu a témuž redakčnímu týmu:

Bylo by ku prospěchu věci, kdyby se ke svému dílu odpovědnosti přihlásila i redakce. Kdyby se tak stalo, ubylo by třenic, ubylo by sporů, byla by jasně dána pravidla publikování, o která se bloggeři marně přou. Dávám na zváženou, zda jsou členové redakce, případně i další osoby, odpovědné za chod Blog.Respektu, na těch správných pozicích. Soudím, že jejich talent by byl lépe využit někde ve vitríně entomologického ústavu; roli mrtvého brouka ovládají totiž skvěle.

… 

Úlohu, kterou vedení RB evidentně nezvládá, přitom zvládá každé alespoň jen trochu úspěšné nakladatelství: u vědomí, že jeho produkce je jeho výkladní skříní, vybírá, co vydá a v jaké edici, co nevydá vůbec a kterým autorům doporučí publikovat jinde. Nezdá se však, že by se na Blog.Respektu k něčemu takovému schylovalo.

Čas plyne jako voda a na blog.respektu jsme zažili ledacos – mimo jiné také pokus o přechod na jiný redakční systém. Ten pokus se, jemně řečeno, nezdařil; ale i kdyby se zdařil, nic by nezlepšil, protože sebelepší redakční systém není s to zakrýt vnitřní bezobsažnost a nepřítomnost vize. – Tou vizí jsem se dostal k jádru věci: blog.respekt mi připadá jako parník, na němž se vezou pasažéři, stevardi a kapitán – neznámo, kam. 

–o– 

Kapitán kašle na to, kudy a kam loď pluje. Možná je nemocen, možná vyspává opici, možná zemřel – to nevíme; jeho nekonání je ale tak trvalé a zjevné, že to cestující nemohou nevidět. Kurs lodi připomíná příslovečnou trasu hovna pod splavem, připomíná ji až příliš.

Stevardi plní povinnosti, které jim ukládá lodní řád, dělají to zodpovědně a nad rámec těch povinností se dokonce snaží tlumit obecnou nespokojenost rozdáváním těšínských jablíček zdarma.

Smysluplný kurz je jistě lepší, než žádný kurz. Když se ale konečně najde odvážný cestující, který, inspirován, položí ruku na opuštěné kormidlo, je z toho div ne vzpoura.

Připomeňme jedno notoricky známé pořekadlo: kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. – Ale na to rčení jako by se zapomnělo.

–o–

Filmová soutěž byla iniciativa, vzešlá z bloggerských řad, a měla obrovský tvůrčí potenciál. Reakce vedení RB na tuto iniciativu byla tak byrokratická a tak paranoidní, že jsem znejistěl a raději jsem si ověřil aktuální letopočet.

Singularita, vymykající se všem pravidlům blogu: Rita Holoubková. Budu poctivý a přiznám, že její humor byl mé prosté duši nedostupný. To ale nic neznamená: jiní čtenáři i bloggeři fenomén RH oceňovali. Ovšem alergická křeč ze strany vedení RB, namířená proti RH, je mi srozumitelná ještě méně, než Ritin humor. Ve stavu literárního úpadku, kdy se hovoří o poklesu čtenosti a na titulce RB jsou zveřejňovány texty, zpracované na úrovni restaurace IV. cenové skupiny, se přísně dbá, aby nebyla porušena pravidla jakousi existencí „subjektů bez skutečné identity". – O znechucení většiny spoluautorů rubriky Bulvár.Respekt škoda hovořit.

Nu, milý čtenáři, nepřipomíná ti to nic? Tvorba je povolena jen v rámci povolení; co vybočuje – pryč s tím! Takový mírný pokrok v mezích Kodexu a zákona… a vy ostatní: do ničeho nevrtejte!

Není to zase hra, do které nikomu, a především komparsu, sestavenému z autorů a čtenářů blog.respektu, nic není?

–o–

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama