Reklama
 
Blog | Milan Kovár

Tajný deník čínského cestovatele. Dlouha cesta – vsechno je jinak

Neni tak uplne pravda, co rika nadpis. Hory jsou stale horami, reky jsou stale rekami a nebe taky zustalo na svem miste. Ale par veci se prece jenom zmenilo.

Nepredbihejme vsak. Do cile mame zatim nekolik tisic kilometru.

Popisovat cestu letadlem z Evropy do Ciny nema smysl: zabavnejsi, nez poprve, to stejne nebude. Nebyt jedne jedine epizody, o ktere se zminim vzapeti, by dvaadvacetihodinovy transfer stal za jedine: za povzdech, ze jeste nebyl vynalezen teleport. – Delsi a levnejsi cestu do Yangshuo jsem zatim neabsolvoval, pricemz doufam, ze oba jmenovane aspekty se nadale budou pouze zlepsovat.

Snad se na mne nebude sinolozka Lucie zlobit, kdyz tady na dokresleni vesele atmosfery letu zverejnim obsah nasi strucne korespondence.

Lucie: Milí přátelé, u příležitosti velikonoc moc zdravíme a přejeme krásné jaro!  Lucka – Tom – Matouš – Šimon – Ester

Reklama

Ja: Ahoj, tez preji vse pekne k Velikonocum. Zase v Cine, nad UB jsem Ti maval (3.4.v prave poledne). Milan

Lucie: no vidis, a ja te pritom mavani nevidela! priste se musis vic vyklonit!!! krasne si uzij Yang Shuo!

Ja: …jsem nejen maval, ale jsem i hulakal, az mne letuska napominala, at se tolik nevyklanim, ale byli jsme tentokrat strasne vysoko (temer 12 km, neuveritelne), takzes me asi neslysela

–o–

Nejlevnejsi letenku za podminek, ktere mi vyhovovaly, jsem sehnal na trasu Viden – Amsterdam – Peking – Kanton, s presedanim v Amsterdamu a mezipristanim v Pekingu. Po nekolikahodinovem osvezujicim cekani v kantonske odletove hale byly padesatiminutovy let do Guilinu a hodinova jizda taxikem z letiste do Yangshuo zaslouzenym odpocinkem.

Nejzajimavejsi momenty celeho letu se odehraly mezi Vidni a Amsterdamem. Letecke nebe v Evrope je nesmirne huste, i neni divu, ze cestujici z okenka pozoruje kazdou chvili dalsi letadla v nejruznejsich smerech. I na pomerne vzdalene letadlo vas upozorni jeho kondenzacni stopa, neboli chemtrail.

Nikdy bych neveril, ze je to mozne, ale videl jsem to na vlastni oci.

Priblizili jsme se k jednomu letadlu, skoro co by kamenem dohodil, a co nevidim: u otevrenych dveri stoji sikmooky chlapik a lopatou v pravidelnych intervalech vyhazuje bily prasek. Otevrel jsem okenko – byli jsme docela blizko – a volam:

– A! Ni zai nar zuo shema? Co tam delas?

– Co by, praskujeme, povida ten Cinan a dal se ohani lopatou.

– A proc zrovna tady?

– Ale… v Cine by tomu nikdo neveril a taky je to dobre placeny – to vis, sem-tam u toho nekdo vypadne.

– A co je to vlastne za prasek, vyzvidal jsem. Vetrem oslehany muz se oprel o lopatu a rozpovidal se:

– Ani ti nevim. Vymysleli to nekde ve stredni Evrope a puvodne to sypali jenom na jisteho You Zina z bazinatych oblasti Moravy, ale asi se to osvedcilo a tak to sypou vsude. – No nic, jeste toho musim vyhazet hodne, zai jian, do videnia!

Praskovaci letadlo to smyklo stranou a zmizelo v oblacich bileho prasku, ktery se zvolna snasel z evropskeho nebe.

Probudil jsem se a pod nami byl teprve Amsterodam.

–o–

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama