Reklama
 
Blog | Milan Kovár

Třeba si zvyknu

Sedím na sychravém staveništi, které donedávna bylo vyhřátým a klidným dvorkem. »»» Takový je, milý čtenáři, projev Pluta ve čtvrtém domě: čtvrtý dům je mimo jiné domem domova.

Sedím, piju ranní čaj a kolem ticho – nebývá to vždy. Dálnice je přes údolí a ráda o sobě dá vědět hukotem. Ideální místo, nebýt toho občasného hluku. Když jsme se před lety přestěhovali z města na venkov, hluboké ticho tady panovalo celý týden kromě víkendů. – Vlastně je to dávno.

Na venkov mě zatáhla – buďme upřímní – manželka. Sám bych z města nikdy nešel; v čerstvé paměti – čerstvé několik desítek let – mám dodnes dvorky, ohrazené ploty z dehtových prken, plné slepičinců a plné bláta, když zapršelo. Neblázni, bránil jsem se vytrvale, co na vesnici? – a vždycky jsem si vybavil létem rozpálený, nehybný vzduch, plný vůní a smradů přilehlých stodol, plných krámů, kterým odzvonilo a které by se mohly ještě někdy hodit.

Dnes bydlím na venkově a do města bych nešel. Z malé vesnice bych odešel snad jedině do ještě větší samoty.

Reklama

–o–

A přece: bloudím po nových stránkách, kam jsem se bez vlastní vůle přestěhoval i s blogem Respektu. Připadám si, jako bych se přestěhoval z vesnice do velkoměsta: jako bych se dotýkal světa přes sklo, kolem samá reklama a tolik cest, kterými nevím, proč bych šel; jako bych žvýkal bagetu i s igelitem a navlékal kondom na rukojeť skleněného pekáče. Hlasy doléhají jenom z dálky a malá náves má najednou dimenze Václaváku. Is there anybody there?

–o–

Pokud máš, čtenáři, neodbytný pocit, že tě přestěhovali a zbořili ti dům, který jsi tak dobře znal – možná ti jde Pluto čtvrtým domem.

Možná.

 

 

 

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama